Kryptoměny čekají změny. Politici volají po zavedení časového testu

Změňme pravidla, jak se v Česku daní kryptoměny. Na tom se shodují nejen zástupci kryptoprůmyslu, ale také politici. Podporu má například zavedení takzvaného časového testu. Ten osvobozuje od daně ty, kteří drží kryptoměny po určitou dobu například jednoho roku. Zlepšení by mohlo přivést také danění až po převodu kryptoměn do fiat měny.

„Obecně se domnívám, že otázka zdanění kryptoměn je dosti nejasná. Jedná se o velmi rychle se rozvíjející sektor, na což je třeba reagovat i citlivým přizpůsobením daňových pravidel. Legislativní úprava na úrovni EU v současné době neexistuje, nicméně částečně se projednává v rámci přípravy směrnice o administrativní spolupráci,“ říká europoslanec Ondřej Kovařík (nestraník za hnutí ANO). Jeho podporu má především zavedení časového testu. „Nevidím důvod, proč například u akcií lze uplatnit toto pravidlo a u kryptoměn to uplatnit nelze,“ dodává.

Zavedení časového testu schvaluje také poslanec Jiří Havránek (ODS). Poukazuje přitom jak na přístup jiných evropských států (například Německa), tak na srovnání s jinými investičními produkty. Zároveň by podle něj pomohla i změna, kdy by zdanění kryptoměn nastalo až ve chvíli, kdy dojde k jejich převodu do fiat měny. „Toto je krok, který by výrazně zjednodušil život pravidelným traderům, ale i finanční správě. Nicméně si nemyslím, že by tomuto kroku byla nakloněna většina Poslanecké sněmovny,“ dodává.

Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) považuje za v podstatě správný jak časový test, tak danění po převodu do fiat i zrušení zdanění kryptoměn ve chvíli, kdy nejsou hlavním zdrojem příjmů. „Dlouhodobě si myslím, že kryptoměny jsou nástroj pro decentralizaci finančního sektoru. Nechtěl bych je proto zatížit zbytečnou byrokracií, zároveň počítám s tím, že povedou k daňovým výnosům analogicky jako u klasické banky,“ vysvětluje Peksa.

Změny chce také kryptoprůmysl

Po změnách zdanění kryptoměn dlouhodobě volají také zástupci kryptoprůmyslu. Například Pavel Niedoba, zakladatel a CEO směnárny Simplecoin, považuje za nejdůležitější danit kryptoměny až při prodeji. „Současných 15 % je prakticky nejnižší daň, kterou lze u nás z profitu zaplatit. Úlevy, jako časový test, jsou samozřejmě vítané, ale nikoli stěžejní. Z mé zkušenosti nemají lidé problém zisk z kryptoměn zdanit,“ říká Niedoba. Sektorovou daň z kryptoměn, jako je na Slovensku, má za diskriminační.

„Dává mi největší smysl zrušit zdanění směny krypto-krypto. Není to v komunitě nejpreferovanější varianta (tou je nejspíš časový test), ale odstraňuje nejvíce třecích ploch,“ říká právník Kirill Juran, CEO SimpleTax&Law. Podle něj je v praxi vypočítání daně velmi obtížné. „Složité DeFi operace, trading, arbitráže atd. se dají danit jen s velkým množstvím úsilí při počítání daně a s ještě větším množstvím úsilí při vysvětlování v případě daňové kontroly,“ vysvětluje.

Změny v danění kryptoměn by uvítaly kryptoměnové projekty i na Slovensku. „Současné daňově-odvodové zatížení z kryptoměn na Slovensku je podle našeho názoru nastavené velmi přísně, zhoršuje zkušenost už existujících uživatelů a odrazuje nové. Zavedení časového testu by podpořilo potenciál dlouhodobého spoření v kryptoměnách,“ říká Juraj Forgács, CEO a zakladatel Fumbi.

ANKETA:

1.         Jste pro úpravu pravidel pro danění kryptoměn? Pokud ano, proč?
2.         Kterou z těchto změn byste podpořili a proč?

• Zrušit zdanění kryptoměn v případech, kdy nejsou hlavním zdrojem příjmu
• Časový test – osvobodit od daně ty, kteří drží kryptoměny více než rok
• Zdanění kryptoměn až ve chvíli, kdy dojde k jejich převodu na fiat měny (standardní měnu uznávanou státem)

Ondřej Kovařík, poslanec Evropského parlamentu (nestraník za hnutí ANO, skupina Renew Europe)

1. Obecně se domnívám, že otázka zdanění kryptoměn je dosti nejasná. Jedná se o velmi rychle se rozvíjející sektor, na což je třeba reagovat i citlivým přizpůsobením daňových pravidel. Legislativní úprava na úrovni EU v současné době neexistuje, nicméně částečně se projednává v rámci přípravy směrnice o administrativní spolupráci. Klíčové je ale nastavení předpisů na národní úrovni. Jsem toho názoru, že způsob zdanění kryptoaktiv by měl odpovídat například zdanění investičních produktů. Česká účetní legislativa aktuálně nahlíží na kryptoměny jako na zboží či v případě těžby jako na vlastní výrobek.

2. Podporuji zavedení časového testu – tedy osvobození od daně pro ty, kteří drží kryptoměny po delší dobu, například jednoho roku. Nevidím důvod, proč například u akcií lze uplatnit toto pravidlo a u kryptoměn to uplatnit nelze.

Byl bych také pro zavedení zdanění kryptoměn až ve chvíli, kdy dojde k jejich převodu na fiat měnu. Současná úprava de facto znamená, že danit by se měly i transfery v kryptu například mezi individuálními peněženkami, to se mi nezdá přiměřené.

Mikuláš Peksa, poslanec Evropského parlamentu (Česká pirátská strana, frakce Greens/EFA)

1. Jsem pro jednotné celounijní stanovení definice, zdanění a pravidel nakládání s kryptoměnami. Taková změna je potřeba, pomůže totiž jak evropským občanům, kteří tím získají jistotu legislativního ukotvení, tak státním pokladnám jednotlivých vlád. Na tom teď v europarlamentu usilovně pracujeme.

2. Všechny tři myšlenky mi přijdou v podstatě správné. Dlouhodobě si myslím, že kryptoměny jsou nástroj pro decentralizaci finančního sektoru. Nechtěl bych je proto zatížit zbytečnou byrokracií, zároveň počítám s tím, že povedou k daňovým výnosům analogicky jako u klasické banky.

Jiří Havránek, poslanec (ODS), člen Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a člen Rozpočtového výboru PČR

1. Osobně ano, zejména pro časový a hodnotový test. Ať už s ohledem na přístup jiných evropských států (např. Německa) či z důvodu prostého srovnání s jinými investičními produkty.

2. Zrušit zdanění kryptoměn v případech, kdy nejsou hlavním zdrojem příjmu – Toto je z mého pohledu zatím daleko. Navíc, pokud dochází k zisku, je „normální“ jej danit. To, věřím, chápe i většina členů kryptokomunity.

Časový test – osvobození od daně ty, kteří drží kryptoměny více než rok – Ano, ať už s ohledem na přístup jiných evropských států (např. Německa), zabránění casino efektu, či z důvodu prostého srovnání s jinými investičními produkty.

Zdanění kryptoměn až ve chvíli, kdy dojde k jejich převodu na fiat měny (standardní měnu uznávanou státem) – Toto je krok, který by výrazně zjednodušil život pravidelným traderům, ale i finanční správě. Nicméně si nemyslím, že by tomuto kroku byla nakloněna většina poslanecké sněmovny.

ANKETA:

Kryptoprůmysl dlouhodobě volá po změnách ve zdanění krypta. Jaká z těchto možných změn má vaši podporu? A proč?

• Zrušit zdanění kryptoměn v případech, kdy nejsou hlavním zdrojem příjmu
• Časový test – osvobodit od daně ty, kteří drží kryptoměny více než rok
• Zdanění kryptoměn až ve chvíli, kdy dojde k jejich převodu na fiat měny (standardní měnu uznávanou státem)

Pavel Niedoba, zakladatel a CEO směnárny Simplecoin

Pro mě je nejdůležitější danit kryptoměny až při prodeji. Současných 15 % je prakticky nejnižší daň, kterou lze u nás z profitu zaplatit. Úlevy, jako časový test, jsou samozřejmě vítané, ale nikoli stěžejní. Z mé zkušenosti nemají lidé problém zisk z kryptoměn zdanit. Sektorová daň z kryptoměn, jako je na Slovensku, je samozřejmě diskriminační a ve spravedlivém státě nemá ospravedlnění. Je nutné si uvědomit, že právě nyní probíhá globální souboj o právo lidí disponovat svobodnými penězi. Většina bank a vlád v EU, USA, Rusku, Číně atd. se netají veřejnou kartelovou dohodou za účelem omezení nebo ovládnutí celého trhu s kryptoměnami. V době, kdy je finanční krize nevyhnutelná a obrovské banky musí být zachraňovány vládami v řádu dní, je jasné, že regulátoři selhávají a banky nejsou schopny plnit svoji jednoduchou funkci, kterou od nich očekáváme. Bitcoin v hardwarové peněžence bude brzy jedna z mála jistot, kterou budou lidé ve finančním světě mít.

Kirill Juran, CEO, SimpleTax&Law

Dává mi největší smysl zrušit zdanění směny krypto-krypto. Není to v komunitě nejpreferovanější varianta (tou je nejspíš časový test), ale odstraňuje nejvíce třecích ploch.

V daňových kontrolách, které máme otevřené, vidíme, že cokoliv komplexnějšího než nákup→hodl→prodej je pracovníkům FÚ těžko vysvětlitelné. Složité DeFi operace, trading, arbitráže atd. se dají danit jen s velkým množstvím úsilí při počítání daně a s ještě větším množstvím úsilí při vysvětlování v případě daňové kontroly. Navíc ani samotní úředníci finanční správy nejsou dostatečně vybaveni, aby mohli takového kontroly efektivně provádět.

Zrušit zdanění kryptoměn v případech, kdy nejsou hlavním zdrojem příjmu – Toto není vhodný přístup. Pro velkou řadu lidí se krypto stalo hlavním zdrojem příjmu až ve chvíli, kdy výrazně vzrostla jeho cena. Je to kategorie, která by se velmi těžko rozlišovala.

Časový test – osvobodit od daně ty, kteří drží kryptoměny více než rok – Časový test je varianta, která dává smysl. Dokonce jsme ji navrhovali i v Poslanecké sněmovně. Je zde argument srovnání pravidel hry krypto-akcie.

Zdanění kryptoměn až ve chvíli, kdy dojde k jejich převodu na fiat měny (standardní měnu uznávanou státem) – Ano, toto je za mě nejelegantnější řešení a je také pro kryptokomunitu jedno z nejvýhodnějších.

Juraj Forgács, CEO a zakľadateľ Fumbi

V prípade kryptomien by bolo efektívne prijatie časového testu bez ohľadu na výšku príjmu daňovníka. Časový test by bol splnený za predpokladu, že doba medzi nákupom a predajom ľubovoľnej kryptomeny by bola dlhšia než jeden rok, a investícia by bola následne oslobodená od dane. Držitelia kryptomien by zároveň určite uvítali, ak by sa z predmetu z dane z príjmov vyňali príjmy získané pri výmene virtuálnych mien za tovar, služby či inú virtuálnu menu.

Súčasné daňovo-odvodové zaťaženie z kryptomien na Slovensku je podľa nášho názoru nastavené veľmi prísne, zhoršuje skúsenosť už existujúcich používateľov a odrádza nových. Zavedenie časového testu by podporilo potenciál dlhodobého sporenia v kryptomenách. Oslobodenie kurzového zisku pri platbe za tovar a služby – rovnako ako pri cudzích štátnych menách – by podporilo použitie kryptomien na platobné účely. Lepšie nastavený systém by zároveň mohol zvýšiť efektivitu výberu daní do štátneho rozpočtu a prilákať nové technologické spoločnosti.