Tohle jsou témata, o kterých se musí začít v kryptosvětě víc mluvit. Podívejte se na anketu osobností

Kryptoměny se stávají čím dál častěji jedním z hlavních témat diskusí jak ve finančním, tak v investičním světě. Jaká témata v těchto diskusích ale chybí? O čem by se mělo daleko více mluvit? Připravili jsme pro vás anketu osobností, které upozorňují na témata, která si zaslouží daleko více pozornosti.

Šéfové kryptoprojektů, ale i akademici uvádí hned několik výrazných témat, která jsou podle nich příliš upozaděna. Patří mezi ně potenciál kryptoměn, využití kryptoměn v běžném životě, automatizace plateb ve formě spoření do bitcoinu nebo téma tokenomiky.

Na velký inovační potenciál kryptoměn upozorňuje předseda České kryptoměnové asociace František Vinopal. „Jedná se o rostoucí odvětví se sílícím dopadem na veřejné finance. V následujících deseti letech může tvořit stovky miliard našeho hrubého domácího produktu,“ říká Vinopal. Spojena je s tím podle něj i politická otázka v podobě rostoucích voličů, kteří podporují kryptoměny.  

Prorektor Univerzity Karlovy Ladislav Krištoufek zase vidí jako velké téma praktické využití, především u blockchainu a decentralizaci. „A z druhé strany, jaké aplikace smysl nemají,“ dodává.

Také Adam Neuberger, odborník na kryptoměny a spoluzakladatel projektu Probinex, poukazuje na velký potenciál kryptoměn. „Fungují na bázi technologie, která nabízí využití v mnoha dalších sektorech od zdravotnictví po průmysl, či dokonce jako nástroj pro konání voleb,“ říká Neuberger.

Samostatným tématem je to, jak lidé k bitcoinu a kryptoměnám přistupují a přemýšlí o nich. „My věříme bitcoinu dlouhodobě a bavíme se o něm jako o pravidelném spoření. O čem se moc nemluví, je automatizace. Tedy jak si zvolit svou nákupní či prodejní strategii, z obchodování vynechat emoce a předejít tak zbytečným chybám,“ vysvětluje Luboš Kovařík, zakladatel projektu Štosuj.cz.

To Jakub Jedlinský ze společnosti Altlift a pedagog na Vysoké škole ekonomické vyzdvihuje téma tokenomiky, tedy jak v jednotlivých projektech fungují toky prostředků a jak se brání selhání. „Stejně jako nepostavíte stabilní dům bez důkladné, projektantem připravené dokumentace, nemůže blockchainový projekt fungovat bez správně nastavené tokenomiky. Tuhle podstatnou informaci si ale dokonce i někteří profesionálové v oboru začínají teprve uvědomovat,“ uvádí Jedlinský.

Anketa krypto osobností: O čem se v kryptu nemluví a mělo by se?

František Vinopal, předseda České kryptoměnové asociace

Česká republika má obrovský inovační potenciál v odvětví, které spoluzakládala a formovala. Jedná se o rostoucí odvětví se sílícím dopadem na veřejné finance.  V následujících deseti letech může tvořit stovky miliard našeho hrubého domácího produktu. Dává smysl ji tedy nejen sledovat, ale harmonizovat s tradičními aktivy, abychom později o výnosy z této ekonomické aktivity jako společnost, která jim pomáhala přijít na svět, nepřišli. V neposlední řadě je to i politická otázka, jelikož rostoucí množství uživatelů kryptoměn je zároveň i rostoucím elektorátem. Je tedy otázkou času, než toto téma výrazněji promluví do voleb a veřejné života.

prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D., prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou a tvůrčí činnost

Příliš se mluví o cenách a málo se mluví o praktickém využití. V medvědím trhu bychom se naopak měli bavit hlavně o využití blockchainu, decentralizaci, co opravdu nabízejí a v čem mohou být reálným přínosem oproti existujícím alternativám. A z druhé strany, jaké aplikace smysl nemají. Vedlejším efektem samozřejmě může být objevením „alfy“, tedy prvotní informace o projektu s vysokým potenciálním budoucím výnosem, ale pro hladší přijetí kryptoaktiv a technologií za nimi jsou příklady s jasným společenským a byznysovým přínosem zásadní.

Adam Neuberger, odborník na kryptoměny, spoluzakladatel projektu Probinex

Bohužel se málo mluví o příležitostech, které kryptoměny přináší. Veřejnosti se téma digitálních platidel nejčastěji překládá jako nástroj podvodníků či cíl restrikcí ze strany států. Kryptoměny jsou tak často chápány v negativním světle. Za celým odvětvím je toho však mnohem víc. Fungují na bázi technologie, která nabízí využití v mnoha dalších sektorech od zdravotnictví po průmysl, či dokonce jako nástroj pro konání voleb. Existují proto dvě cesty, kterými se lze vydat. Buď hledat způsoby, jak podpořit celou technologii a tento nový průmysl, nebo striktní zákazy, jako se to děje například v Číně. Důležité však je, že kryptoměny už jsou mezi námi, a i přes veškeré zákazy bude vždy existovat cesta, jak s nimi pracovat.

Luboš Kovařík, zakladatel projektu Štosuj.cz

Pokud se bavíme o retailu, tak u většiny lidí stále převládá názor, že je bitcoin jen spekulace nebo bublina. Kdo do něj nově vstupuje, přemýšlí krátkodobě, snaží se časovat trh. Ve výsledku podléhá FOMO mánii a pak panicky prodává ve ztrátě.

My věříme bitcoinu dlouhodobě a bavíme se o něm jako o pravidelném spoření. O čem se moc nemluví, je automatizace. Tedy jak si zvolit svou nákupní či prodejní strategii, z obchodování vynechat emoce a předejít tak zbytečným chybám. Doufám, že s tímto lidem pomůžeme.

Ing. Mgr. Jakub Jedlinský, Ph.D., CTO a Co-Founder Altlift s.r.o., pedagog na VŠE

Z médií se k nám dostávají pouze dílčí informace o úspěších či neúspěších konkrétních altcoinů, čtenář už se ale málokdy dozví, co za nimi reálně stojí. Narážím tím na téma tokenomik – jak v daných projektech fungují toky prostředků a jaké mechanismy brání jejich případnému kolapsu (jako jsme viděli třeba v případech Luny, Celsiu nebo u nefunkčního Axie Infinity). Stejně jako nepostavíte stabilní dům bez důkladné, projektantem připravené dokumentace, nemůže blockchainový projekt fungovat bez správně nastavené tokenomiky. Tuhle podstatnou informaci si ale dokonce i někteří profesionálové v oboru začínají teprve uvědomovat.